Ochrana oznamovatelů – whistleblowing

Interní informace Domova ve věci whistleblowingu:

  1. Vnitřní předpis, upravující mj. VOS (vnitřní oznamovací systém): Směrnice č. O ochraně oznamovatelů

v el. podobě www.ddnejdek.cz, v písemné podobě k dispozici zaměstnancům

  1. Příslušná osoba:

JUDr. Bc. Zuzana Blažková, ředitel a statutární zástupce organizace

viz Směrnice č. 50 O ochraně oznamovatelů – mj. kontakty a způsob přijímání oznámení

  1. Informace o ochraně osobních údajů pro oznamovatele

viz Směrnice č. 50 O ochraně oznamovatelů

  1. Informace o ochraně osobních údajů pro dotčené osoby

viz Směrnice č. 50 O ochraně oznamovatelů

  1. Ochrana osobních údajů / GDPR obecně

viz sekce GDPR

  1. Vnější oznamovací systém

viz Směrnice č. 50 O ochraně oznamovatelů – Ministerstvo spravedlnosti ČR

CO JE TO WHISTLEBLOWING?

Whistleblowing je označení pro akt, kdy zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec odhaluje nezákonné, škodlivé nebo neetické praktiky v rámci svého zaměstnání nebo organizace. Tyto praktiky mohou zahrnovat například korupci, zneužívání moci, porušování práv zaměstnanců nebo škodlivé dopady na veřejné zdraví a životní prostředí.

Výraz whistleblowing vychází z anglického “to blow a whistle”, tedy pískat na píšťalku. V přeneseném slova smyslu tak znamená upozornění na nekalé, nezákonné nebo protiprávní jednání, zkrátka podobně jako rozhodčí při fotbale píská fauly. Je považován za test důvěry zaměstnanců a kultury organizace.

Pro povinné firmy je důležité nepodceňovat zavedení whistleblowing řešení jednak pro předcházení trestní odpovědnosti právnických osob, splnění zákonných povinností, posilování důvěryhodnosti, ochraně firemní reputace, ale předchází se i potenciálním významným finančním škodám.

Podle velikosti a typu firem (v návaznosti na jednotlivé zemské úprav EU směrnice) je povinností zavést vnitřní oznamovací systém pro oznamování ze strany zaměstnanců a v případě společností větších i připojení vnějšího systému. V ČR je tento vnější systém provozován Ministerstvem spravedlnosti.

Zásadní je také zavedení role Ombudsmana. Tedy tzv. “Příslušné osoby”, která má na starosti vypořádávání jednotlivých podání.

V rámci EU je ochrana “whistle blowerů” zajišťována prostřednictvím směrnic:
● Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně zdrojů informací v oblasti práva a justice v EU,
● Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1938 ze dne 23. října 2019 o ochraně zdrojů informací v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

Whistleblowing je důležitým nástrojem pro boj proti nezákonným a škodlivým praktikám nejen v rámci business sféry, ale (a možná především) i ve veřejné správě a pomáhá zlepšovat průhlednost a odpovědnost v těchto oblastech.

Whistleblowingu se v rámci české legislativy věnuje

● zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (ZOO, účinnost zákona 1. 8. 2023),

● zákon č. 172/2023., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů (účinnost zákona 1. 8. 2023)

ZOO mj. upravuje:

a) podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání,

b) podmínky poskytování ochrany fyzické osobě, která oznámení učinila,

c) působnost Ministerstva spravedlnosti na úseku ochrany oznamovatelů.

Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít v Domově, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem zaměstnání, dobrovolnické činnosti, odborné praxe nebo stáže v Domově a které

  1. má znaky trestného činu,
  2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
  3. porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo
  4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti
  1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
  2. daně z příjmů právnických osob,
  3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  4. ochrany spotřebitele,
  5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
  6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
  7. ochrany životního prostředí,
  8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
  9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
  10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
  11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
  12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
  13. ochrany finančních zájmů Evropské unie,
  14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

Aktualizace 31.7.2023 JUDr. Bc. Zuzana Blažková